10. ledna 2018

Minule jsem běžela jak kdybych předtím nikdá neběžela… Bylo to dneska lepší?

Díky bohu ano! Posledně jsem byla po doběhnutí tak demotivovaná, že jsem se chtěla na všechno vykašlat. Pak jsem si naštěstí uvědomila, že bych zahodila naběhaný objem a jakous takous fyzičku a pak v budoucnu začínala zase od znova. A když jsem si vzpomněla, jak šťastná jsem při běhání byla, bylo rozhodnuto. Musím běhat, je to část mně, o kterou nechci přijít. Ale že se mi do té zimy nechtělo!

Nakonec to bylo velice dobré. Časově podstatně lepší a když bych nenechala Leošku chvilku si pohrát s jiným psem, mohla jsem mít průměrné tempo ještě trošku hezčí. Jednou si to budu muset zaběhnout sama, abych věděla, jak na tom ve skutečnosti jsem. I když… to vlastně nebudu mít přídavný motor :D.

powered by EndomondoWPlogo

Domů jsem přiběhla nadopovaná endorfiny a vysmátá jak měsíček na hnoji. Však jsem taky zaběhla letošní nejrychlejší trojku 😀

IMG_5810

Share: