Běhání,  Plavání,  Tréninkový deník

21. ledna 2018

Dneska ráno jsem měla mít s Leošou canicrossový trénink v Liberci, nicméně jsem trubka a nestihla jsem se včas přihlásit….

Místo toho jsem si chtěla vyzkoušet, jak rychle zvládnu běžet bez psa – Leonu jsem nechala naštvanou doma. Vyrazila jsem na tradiční okruh kolem Špičáku a těšila se, jak budu rychlá jako vítr. Moje nadšení vzalo za své hned, jak jsem dorazila na louku a udělala prvních 5 kroků. To, co se tvářilo jako sníh, byl jeden led. Okamžitě jsem věděla, že žádný extra výkon nepodám, že budu ráda, když se domů vrátím v původním stavu.

IMG_5897
Ale bylo nádherně, o tom žádná! Škoda, že jsem si neodmlžila čočku foťáku :D.

V lese to pak bylo ještě horší, o silnici ani nemluvím. Strašně mě bolí úplně všechny svaly v těle, jak jsem se snažila udržet se na nohou. Musela jsem hodně změnit běžecký styl, nutilo mě to dělat úplně miniaturní krůčky téměř bez odrazu. Dát do toho trošku víc síly, tak jsem na zemi cobydup.

powered by EndomondoWPlogo

IMG_5906

Večer jsem se konečně odhodlala začít plnit své novoroční předsevzetí – naučit se plavat. Né, že bych se nedokázala udržet nad vodou, ale jak to vypadá! Já se strašně bojím potopit hlavu :D. A k tomu neumím dýchat, rychle se zadýchám a nemůžu popadnout dech, takže v podstatě můžu plavat jenom tam, kde stačím, abych si mohla v případě potřeby odpočinout.

Včera se mi od fundovaného člověka dostalo skvělé rady: Nedýchej vodu! Tak jsem se snažila. Prapodivným stylem á la prsa jsem uplavala 40 bazénů. To je 1 kilometr! Nejpomalejší kilometr v životě, ale zmákla jsem to, vodu jsem nadechla jenom dvakrát a zůstala jsem na živu :D. Úplně se v tom nevyznám, ale myslím, že 40 minut na kilometr je pro začátek vcelku dobrých.

IMG_5907

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.