24. ledna 2018

Další hodina plavání za mnou! Už druhý týden v řadě mám splněnou normu 8)! (ok, o těch 2 týdnech na začátku roku radši mluvit nebudeme, jo? :D)

V úterý jsem poctivě trénovala vydechování do vody – ono šlo teda hlavně o to, abych se přestála bát potopit obličej – a už konečně chápu, jak je možné, aby se člověk utopil ve 30 cm vody… Vůbec tady nemusím popisovat, jak komicky jsem u toho musela vypadat :D, ještě že psovi je to vcelku jedno.

Krom toho jsme studovala spoustu instruktážních videí, jak že se má plavat správně, a snažila si to všechno zapamatovat, abych už nevypadala jak amatér (no dobře, to ještě budu vypadat hodně dlouho :D). Při plavání jsem si tak dokonale vybavovala, jak ten plavec v jaké fázi vypadal a jak se hýbal, no napodobit ho jsem moc nezvládala. Ale snaha se cení, žejo?

Každopádně jsem zvládla odplavat 40 bazénů s hlavou pod vodou, takže pápá bolavé krční páteři, už nejsem jak paní Radová! Ale je to strašně náročné, kolikrát jsem po 1 bazénu (25 metrů) musela udělat pauzu na vydýchání a když jsem se snažila o splývání pod vodou, neměla jsem daleko k utopení se. Hold neumím zadržet dech na tak dlouho, jak bych potřebovala. Krom toho jsem v jednom okamžiku chytila křeč do chodidla na levé noze a musím říct, že nic moc. V první chvíli jsem vůbec nevěděla, co mám dělat!

Ale neutopila jsem se, jsem dobrá! To že mě teď bolí úplně celý člověk – jop, moje rozbité koleno taky dostalo zabrat – je vedlejší. Jsem šťastná, že jsem dokázala překonat strach a od teď už to bude jenom lepší.

bazen

Share: