Běhání,  Tréninkový deník

25. ledna 2018

Po středečním plavání jsem ve čtvrtek byla pro změnu běhat. Aby mě bolely i nohy, ne jenom ruce.

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám brát i Leoše, nechtěla jsem se s ní nervovat přes půlku sídliště. Ona jak má na sobě tažný postroj, tak neskutečně vyvádí, jak je natěšená. Jestli jste někdy byli svědky závodů psího spřežení, dokážete si představit, o čem mluvím. Navíc teď, jak hárala, tak zastavovala na každým druhým metru, aby si označkovala teritorium, pravidla nepravidla.

Nakonec jsem se nad ní slitovala a jela s ní běhat. Ano, jela. Těch 500m skrz sídliště jsem, pro můj vlastní duševní klid, jela autem.

A udělala jsem dobře. Konečně po víc jak měsíci byla Leoša naprosto ukázková. Celé 3 km krásně táhla, soustředila se a bylo na ní vidět, že jí to zase baví. Běžela tak pěkně, že jsem za ní málem vypustila duši a trhla tak letošní nejlepší průměrné tempo :). I přes to, že jsem se zhruba v půlce zastavila a udělala pár fotek.

IMG_5938

Poučení pro příště: Pokud běžíš na čas, foť před nebo po konci běhu!

powered by EndomondoWPlogo

Terén byl mizerný, na cestách udusaný zbytek sněhu, mimo cesty odporně studené bláto, někde i stála voda. Ale bavilo mě to, jenom jsem měla párkrát strach, abych se zase někde nevysekala. Samozřejmě že všechno oblečení muselo jít okamžitě do pračky, pes do vany a boty na balkón, kde z nich to bahno snad samo opadá 😀

IMG_5935

IMG_5940

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.