Běhání,  Tréninkový deník

Co se stane, když celý den nejíte?

První výběh v roce 2018 nezkreslený selfíčkama, něco málo o Strava GAP a proč je důležité jíst.

Abych si zas s Leošou nemusela vysvětlovat její štěkání, utrhla jsem si ještě u auta proutek – pro jistotu. A pomohlo to! Celou trasu mlčela a krásně táhla (nutno podotknout, že proutkem nedostala ani jednou) – okolní psy vůbec nevnímala, byla úplně nejlepší <3. Za to já málem vypustila duši :D. Mám nejlepší průměrné tempo za celý tenhle rok a když nebudu počítat loňský prosincový výběh po rovině na cyklostezce, tak i nejlepší průměrné tempo od roku 2014. A to se počítá! Protože předtím jsem v podstatě neběhala. Takže super!!! Navíc tenhle okruh není zrovna dvakrát po rovince. Juch, juch!!!

Dle počtu použitých vykřičníků v jednom jediném odstavci lze odhadnout míru mého nadšení :D.

powered by EndomondoWPlogo

Mimochodem Strava má v záznamech skvělou pomůcku na porovnávání běhů s různým převýšením – tzv. GAP, který nějakým záhadným způsobem trasu narovná a domyslí si, kde bych mohla běžet rychlejc, kdyby to nebylo tak zk*eně do kopce, a následně vyhodí průměrné plackoidní tempo. No a u tohohle běhu mi to vyhodilo GAP 5:08 min/km. Pro porovnání ta prosincová rychlá desítka ukazuje GAP 5:35 min/km.

3 km z 19. 2. 2018
3 km z 19. 2. 2018
10 km z 29. 12. 2017
10 km z 28. 12. 2017

Večer po doběhu jsem se ještě stavovala v práci pro nějaká lejstra a jak tak sedím u počítače, tak se mi udělalo úplně příšerně slabo. Točila se mi hlava a měla jsem pocit, že sebou zákonitě musím seknout. Naštěstí jsem měla po ruce lahev slazené vody, ta mi trošku pomohla se vzpamatovat. Přemýšlela jsem, čím to a uvědomila jsem si, že jsem celý den tak trošku zapomněla jíst. V práci jsem byla pohlcená tak moc, že jsem ani neměla hlad, doma jsem si před běháním dala čaj s medem, po běhání to samé. Tělo mi potřebovalo dát vědět, že pokud po něm chci výkony, tak ho musím taky správně krmit. Bez šťávy to nepůjde.

Tímto bych chtěla všechny – sportovce i nesportovce – varovat před extrémně nízkým příjmem energie. Neblbněte nebo na to někde dojedete. Vážně. Vaše tělo vám to dá dřív nebo pozdějc pěkně sežrat.

2 komentáře

  • U Barči doma

    Máš můj obdiv, za to, že toho tolik stíháš a ještě máš sílu jít běhat, dřív jsem taky chodila a teď je ze mě lenoch, tak možná, že mě i namotivuješ znovu začít 😀 Jen jsem se chtěla zeptat, jak s tím psem běháš? Máš vodítko v ruce nebo v pase?

    • KacaHanova

      Nejradši bych toho stíhala ještě víc, ale to už bych asi nemohla spát nebo nevím :D. Heleť mám ji připnutou na sedáku pomocí „gumicuku“. Takže je spojenej můj zadek -> „gumicuk“ -> psí postroj. Chystám se napsat článek ;). Stay tuned!

      Ježiš, kdybych tě namotivovala, to bych byla úplně nejšťastnější! :))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.