Milý deníčku,  Vesnický lajfstajl

Nové začátky

Tohle bude trochu jiný článek.Když jsem loni v zimě začínala psát blog, bylo pro mě běhání úplně vším. Co taky dělat celé dny sama v panelákovém bytě, navíc s hyperaktivním psem, kterému život na omezeném prostoru absolutně nevyhovuje. Mé dny se točily kolem práce, Leontýny, tréninků a o víkendech jsem si čistila hlavu vínem.

Nebyl jediný trénink, kdy bych nepřemýšlela, co dál, jak něco znamenat nebo dokázat. V podstatě jsem si přišla strašně zbytečná. Můj diář se tak zaplnil všemožnými závody a já věřila, že všechny odběhnu a v duchu jsem doufala, že bych třeba mohla urvat nějaký dobrý výsledek. Pak bych se mohla pyšnit nálepkou „běžkyně“, když už ničím jiným.

Možná jste si všimli, že přestaly vycházet závodní reporty. Důvod je jednoduchý – skoro nezávodím a co si budem povídat, skoro neběhám. Chybí mi napsat jeden jediný článek o srpnovém canicrossu a šmitec.

Ona se totiž spousta věcí změnila. K lepšímu! Díkybohu za ty dary! Teď místo běhání opečovávám zahrádku, vařím, občas upeču. Místo jednoho psa nám po zahradě běhá tříčlenné chlupaté komando, doma nás „prudí“ kotě a v noci mě ze spaní budí hrůza z představy stěhování 300 litrového akvária. Jo a kobylu, tu budu stěhovat taky. Bože můj, možná bych měla začít trénovat nastupování do vozíku…

Z městské holky je vesničanka každým coulem – přes léto jsem si zamilovala snídaně v altánu a buřty na ohni, místo na víno chodíme na pivko do hospody, kde se všichni znají a kde dělají výborné topinky s masovou směsí. Nad hospodou je ta nejroztomilejší pošta, jakou jsem kdy viděla. Jo a ty západy Slunce! Takové jsme ve městě neměli.

Jsem teď strašně šťastná, i když je mi se začátkem podzimu čím dál větší zima a musím vstávat dřív, protože dojíždím do práce. Už se nemůžu dočkat neděle, kdy předám klíče od bytu (a kdy už bude akvárko v chaloupce) a na 100% tak začnu novou kapitolu.

Co bude s blogem? Psát budu dál, ale články už nebudou tak jednostranně zaměřené. Občas sem hodím nějaký recept – posledně se mi povedl moc dobrý švestkový koláč! – napíšu report z výletu, nasdílím fotky nebo si „postěžuju“, že došlo uhlí a že mi tulipány sežraly myši :D.

A budu moc ráda, pokud se mnou zůstanete dál, i když už nebudu drtit kilometry v teniskách :)..

K.

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.